Zajímavosti o kamenech » VZNIK KAMENŮ
Jak vznikají kameny
Kameny se z hlediska našeho vnímání příliš nemění. I když je pravda, že některé reagují chemicky, například s potem, nebo oxidují na vzduchu a tak si můžeme všimnout, že po nějakém čase změní barvu. Nicméně jsou pro nás symbolem trvání, stálosti a neměnnosti, právě proto, že z hlediska našich smyslů jsou vlastně nehybné.
Ve chvíli, kdy držíme kámen v ruce, vnímáme jeho podobu, která vznikala pro nás nepředstavitelně dlouhý čas a účastnily se jí stejně tak nepředstavitelné teploty a tlaky. Kámen se rodil i pomocí působení počasí, deště a slunečního žáru, nebo také blesku. Způsob jeho vzniku je i příčinou jeho energetického působení, podepisuje se na povaze kamene.
Základním typem vzniku jsou vyvřeliny, kameny, které vznikají z horkého magmatu, které se ve viskózní podobě prodere až k povrchu nebo k již hotové chladnější pevné části zemské kůry. Magma tuhne různou dobu, probíhají v něm rozmanité chemické reakce, jednotlivé prvky a součeniny se mohou sdružovat, různě přeskupovat, případně reagovat navzájem. Bubliny plynů ve ztuhlém magmatu vytváří prostory, kde probíhá následně velmi dlouhodobá krystalizace nerostů.
Dalším typem vývoje jsou erozivní změny. Kámen který vystoupí na povrch země začíná podléhat působené mnoha činitelů - vítr, sluneční žár a déšť rozrušují povrch kamenů a tím vznikají drobnější kaménky.
Důležitým činitelem je voda. Odnáší kameny, třením o sebe je omílá a zaobluje, může rozpouštět minerály a tím rozrušovat již hotový kámen. Rozpuštěné minerály se zase usazují na jiných místech.
Velmi zajímavou vývojovou fází je i přeměna. Už hotový kámen je za určitých podmínek - například žárem nebo vysokým tlakem - přeměněn chemicky, vzniká tak kámen nový. Pokud je takto přeměněn už vykrystalizovaný nerost, může nově vzniklý nerost zachovat jeho podobu, vzniká tzv pseudomorfóza.
Kámen může vzniknout také například úderem blesku do písku, který se vysokým žárem roztaví a v zápětí ztuhne jako sklo.
Krystalizace - vznik minerálu
Krystalizace je proces, při kterém dochází k pravidelnému uspořádání částic do krystalové mřížky. Obvykle ji ztotožňujeme s pojmem pevná skupenství hmoty, ale není to tak docela správně, protože pevné skupenství hmoty může mít i amorfní látka, která při tuhnutí neprochází fází tvorby pravidelného uspořádání.
Při krystalizaci se kámen řídí jednak vlastní osobností - minerál o určitém složení krystalizuje v konkrétní krystalické soustavě - a jednak reaguje na měnícící se okolní podmínky. Takže krystal roste různým tempem a v různých směrech, ale podle jednoho konkrétního schématu. Nádherné neopakovatelné krystaly vznikají právě díky měnícím se podmínkám - tlaku, teplotě, dostatku či nedostatku místa.
Nezbytnou podmínkou krystalizace je čas, po který tavenina vychládá. Jestliže horký roztok zchladíme prudce, krystalizace neproběhne, hmota ztuhne v amorfním tvaru, případně se vytvoří jen málo krystalových zárodků.
Krystalový zárodek je místo s nižší energií, kde vzniká mezifázové rozhraní /mezi pevnou a kapalnou fází hmoty/. Okolní molekuly se začnou na tento zárodek nabalovat a krystal roste podle pravidel - vzniká tvar, který je při daných podmínkách optimální.
Při pěstování kamenů v laboratorních podmínkách je hlavním kamenem úrazu čas, který kámen ke svému růstu potřebuje. Zčásti je možné ho nahradit různými kombinacemi tlaků a teplot. Standartní podmínky v laboratořích také způsobují, že kámen roste pravidelně, takže výsledkem může být poměrně masivní krystal, který by v přírodě asi těžko vznikl.
Při esoterickém využití kamene je užitečné vědět, jak konkrétní kámen krystalizoval, napoví to hodně o jeho povaze. Pokud jde o využití laboratorně pěstovaných kamenů, nemyslím, že je to nemožné - jde o přístup a o vztah ke kameni. Teoreticky je možné, že by se i v přírodě někdy mohli vyskytnout takové podmínky jako v laboratoři. Laboratorně pěstovaný kámen vás docela dobře může oslovit. Pokud se to stane, kupujete si cosi jako vzácnou květinu. Dobře si zjistěte chemické složení a informujte se, zda kámen vůbec je možné namočit, jestli není vůči nějakým faktorům extrémně citlivý. Kameny z přírody jsou tak nějak přirozeně odolnější, ale pěstovaný kámen je něco jiného.
Autor článku: Dana Sklenářová