Zajímavosti o kamenech » MRAMOR
Mramor je metamorfovaná hornina, tj vznikla přeměnou původní horniny, v tomto případě sedimentárních vápenců. Vysoký tlak a teplota v zemské kůře způsobují překrystalování vápenců, které často obsahují zbytky živočichů a rostlin nebo části jiných nerostů, třeba křemene. Takto vzniká mramor, v podstatě tedy krystalický vápenec.
Mramor se skládá především z kalcitu, kterého obsahuje i více než 95%. Lom světla v krystalech kalcitu způsobuje oku lahodící voskový lesk, díky kterému působí předměty z mramoru živě a jsou příjemné na dotek. Jako další složky se mohou objevovat pigmenty, příměsi, nerosty, jílové hmoty nebo organické látky, které původní bílý mramor rozmanitě zbarvují, může být bílý, barevný, tmavě šedý až černý. Nejčastějšími původci zbarvení jsou oxidy nebo hydroxidy železa/červené/, chlorit /zelené/ a grafit /šedé až černé odstíny/. Ceněné jsou například bílý, růžový, zříceninový nebo ortocerový mramor.
Někdy mramor obsahuje v malém množství další nerosty, například křemen, tremolit, albit, plagioklas, aktinolit, muskovit, diopsid, flogopit, tak granát, spinel, diopsid. Takto vznikají různé zajímavé kresby. Fosilní vápenaté schránky živočichů se v mramoru mohou vyskytovat ve velkém množství. Takzvaný ortocerový mramor je velmi oblíbeným materiálem, z něhož se vyrábějí užitné předměty, dlaždice nebo desky používané při výrobě nábytku i ve stavebnictví.
Bílý mramor se už ve starověku využíval jako sochařský kámen, dobře se opracovává, je relativně odolný. Jako dekorační materiál slouží dodnes, dobře se při tom uplatňuje jeho rozmanitost jeho struktur a barevnosti. Používá se také v různých odvětvích průmyslu, jako plnivo do brusných past, při výrobě papíru nebo plastických hmot.
Uvedené příměsi, které způsobují zbarvení mramoru se tak pochopitelně chovají i v jiných nerostech nebo horninách - grafit například tvoří šedočerný středový ornament chiastolitu, chlority zbarvují zeleně chalcedon, hematit, čili oxid železitý je častým původcem červených vrstviček achátů.
Pokud vás zajímá přesné složení konkrétního kamene – tak zejména pokud jde o horninu, lze to zjistit jen chemickým rozborem. Jinak je možné pouze zjistit, z čeho se hornina skládá nejčastěji.
Autor článku: Dana Sklenářová